pondělí 30. ledna 2012

Dušek, Ze mě a rohlík....

Jsou dny, kdy těsto zapípe v nevhodný okamžik, kdy není čas a tak jde z pekárny rovnou na plech a k večeři jsou místo rohlíků chlebíčky.


Jsou dny, kdy jsme doma všichni a kluci si od rána spolu nebo vedle sebe hrají a nezlobí se navzájem. Jsou, je jich málo, ale jsou.

Jsou knížky, které mě pohltí.

Cítím, že Vesmír se raduje nejvíc, když se člověk chová unikátně. Všichni jsme unikátní, protože máme svoje parametry, které jsou nezaměnitelné. A Vesmír od nás očekává unikátní odpovědi.
                                                                                                                                  J.D.

pátek 27. ledna 2012

Pruhy a puntíky



Letos hlavně růžové:-)

neděle 22. ledna 2012

Dnes....



I v Brně je někdy sníh. Většinou je to záležitost na pár hodin, ale o to víc si ji užíváme. Kluci dnes po návratu domů vypadali, jako kdyby navštívili bahenní lázně, ale ne, byli lopatovat....a je to paráda....



S Hy máme velkou radost, jak nám to jde na ty záda - myslela jsem, že se to v životě nenaučím, ale musím změnit názor. Asi jo, asi to půjde...jupí.....



Krásný týden přeju všem.

pátek 20. ledna 2012

Třikrát radost

Dnešní den mi přinesl radostí vícero, ale tyhle tři byly asi největší. Vyhrabala jsem se z angíny a dnes se zase cítím ve své kůži. Došel balíček nových přízí (juchů) a taky malá zásilka z Fleru, kterou jsem si po dlouhé době udělala flerovou radost;-)
Krásný víkend!


čtvrtek 12. ledna 2012

Čepičárny

Čepice mě hrozně baví, koupím klubko a za pár dnů mám nový kousek v šatníku, levné a pěkné:-)

Červená k červenému šálu - jak jinak než klasický žerzej, není nad to věnovat se občas něčemu, u čeho si je člověk jistý v kramflecích - relax....u kytičky jsem si už tak jistá nebyla, ale spokojenost je, to je hlavní. Vlna Yetti.


Tato příze se k mé nové šále tak hodila, že nešlo jinak, než koupit. Vzor pepř a sůl, kytka odtud, aneb trénuju na šál:-).
Tak a teď jen aby byla ta zima:-)

úterý 10. ledna 2012

Šedivý leden....

Tak jsem včera přemýšlela, proč teď můj blog spí a pořád tu na mě kouká ten vánoční betlém. Zaplavil mě pocit, že žijeme takový obyčejný šedivý lednový život, trochu únava, trochu lenost...a v tom mě Kuba pozval na hostinu a já si uvědomila, jaké zázračné chvíle každý den můžu zažívat. Tak ať je celý rok takový.


Proti šedi venku bojuju barvama uvnitř:-) Vlny se vlní a příjemně přibývají....