neděle 27. ledna 2013

Výhled


Tak nám ten výhled do budoucna zase trochu zešedl.
Když jsem v sobotu přestala obsedantně klikat na tlačítko "obnovit" v marné naději, že se procenta zázračně změní a zpracovala první emoce, volala jsem s obavou taťkovi, jak toto zklamání přijal on. A nakonec to byl on, kdo utěšoval mě slovy "vem si, jaké to bylo v 48, když všichni volili komunisty". Jo, je to pravda, byly horší časy, ale stejně se z toho zklamání budu zbrchávat asi dýl. 
A přála bych jemu i nám, abychom se dožili lepšího prezidenta, když už jsme tuhle šanci promarnili.
Pan Zeman není můj prezident, i kdyby stokrát chtěl, protože prostě lže.
A jsou i dobrý a příjemný zprávy.
Maminka je po 50 dnech na ARU na normálním pokoji a dokonce zvládla odvolit.
Sousedé v naší čtvrti volili jasně pana Schwarzenberga. (Díky Janě K. za odkaz na volební mapu.:-)
Všichni moji blízcí a přátelé volili stejnou volbu jako já.
Bylo nás nakonec víc jak 2 miliony....
Tož hlavu vzhůru.
Howgh.


 

4 komentáře:

  1. Katerino, tak hlavne, ze uz je maminka lepsi. Ten zbytek se nejak prezije.

    OdpovědětVymazat
  2. Katko, jsem moc ráda, že je mámě lépe. Tak moc jsem se bála zeptat. Když jsem viděla ty šedé pletené nákrčníky, jeden z nich pro mámu, doufala jsem a přála si ať je to lepší. A je. Opravdu dobrá zpráva. Moc držím palce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Moniko. Ono už je to lepší delší dobu, ale člověk radši ani nedutá a jen dýchá...ale tento smutný víkend jsem si říkala, že to jistě potěší i ty, kdo na maminku myslí. Snad ten boj vyhrála, ale je to ještě dlouhá cesta....

      Vymazat